První paprsky jarního sluníčka probudí v březnu především bílé sasanky a fialové popence. Samozřejmě, že se přidávají také orseje a první jarní kopřivy. Lístky stromů jsou zatím schované do pupenů, ale všechno nasvědčuje tomu, že už chybí jen malinko a vylezou ze svých zimních úkrytů. Mezi stromy curčí malý potůček a hledá si cestu, kudy se vydá vstříc dobrodružství. 

JARO JE TADY.

Bílé květy ptačích třešní přímo volají na všechny kolemjdoucí, aby přestali spěchat a na chvíli se ztratili v jarní zeleni. Žluté koberce drobných orsejí se usadily mezi srdíčkové lístky a radují se z jarního sluníčka. Všechno je tak krásně plné života. Stačí zavřít oči a být. Přestat spěchat a poslouchat, jak stromy, potůček, ptáci doprovázejí tlukot vašeho srdce.

V květnu se CHKO uzavřelo pod jednou obří zelenou střechou. Sluníčko, jakoby to vědělo, si letos hodně pospíšilo. Žluté, modré, fialové či bílé květy jako náušnice, které zaklimbají, když foukne vítr, už odkvetly. Za to nám nechaly semínka a lístky všech možných tvarů. Z koruny lísky nebo třešně ptačí už se vyklubaly zelené třešinky a ze zelených obalů začínají vykukovat malé oříšky.

Když jsme přišli do CHKO přivítalo nás léto. Viděli jsme dozrálé třešně a další plody. Slyšeli jsme spoustu zajímavých zvuků ptáků. U některých cedulek vůbec nebyli rostliny které tam měli být. 

Slunce svítí, ale v CHKO najdeme příjemný stín. Cestičky jsou lemovány vysokými kopřivami. Kvetoucích květin je zde celkem málo, na lískách dozrávají oříšky, můžeme ochutnat zralé maliny, ale na zralé plody ostružiníku se ještě budeme muset chvíli počkat.

Víte, jak se jmenuje a jak vypadá 5. největší brouk v ČR? My už ano. Běžte do CHKO a třeba jej také potkáte:)

Most do CHKO byl porostlý ostružiním. Rostlo tam hrozně moc hub. Na stromech začaly žloutnout listy a padat na zem. Mezi stromy se houpaly pavučiny. Na chvíli byla součástí CHKO i dvě zvířata - naše fenka Amy a kocourek Tulík se připojili k naší průzkumné expudici. Hurá, podzim začíná!

Mnoho listů již popadalo na zem, a díky tomu po několika měsících prorazily do CHKO opět sluneční paprsky. Všechny květiny, které se na jaře a v létě pyšnily svými pestrobarevnými květy, jsou již připravené na zimu a schovávají se hlavně pod zemí. Jediný kakost nás ještě uvítal svou fialkovou hlavičkou a dopřál nám vzpomínku na letní dny. 

Ze ztrouchnivělých pařezů na nás vykukovaly malé houbičky, mezi tlejícím listím jsme potkali stonožku a díky tomu jsme si uvědomili, že je tady stále živo.

Nejživější jsou ostružiny, ukously nám kus mostu a vypadá to, že si chtějí pochutnat snad na celém CHKO. Zachrání nás jedině příchod zimy :-).

Listopad dostál svému jménu a skoro všechno listí je již spadané na zemi. Na stromech už nezůstal téměř ani lísteček. Koberec z listí pokryl celé CHKO. Jen vytrvalé ostružiníky se stále nevzdávají a vykukují z pod hnědého listí a napadaných větviček.

Podzimní děštíky dopřály dostatek vlhkosti a tak rybníček a přehrada jsou plné vody. Na jejich hladinách tiše plavou lístečky. Umývárna a potůček jsou schovány pod vrstvou hnědého listí.

Zdá se život v CHKO se pomalu chystá k zimními spánku. Aby také ne, v půlce listopadu nám v CHKO napadl první poprašek sněhu....zima se nezadržitelně blíží:)

Příroda prostě odpočívá a nabírá síly. CHKO nevyjímaje. Hodí si bílou čepici, než se začne zase vybarvovat ve své plné kráse.

V CHKO už jde do tuhého! Z dálky to vypadá, že ho někdo posypal cukrem. Stačí ale dotyk a brrrrrrr, cukr to není. Hladina rybníčku se leskne jako křišťál, ale bruslit se nedá! A radši to ani nezkoušejte! Mohli byste dopadnout jako někteří zvědavci z naší výzkumné bandy. Ani mráz nezabránil našim trvalým zákazníkům, aby přestali chodit na pitivo do našeho "veřejného" pítka. POZOR, JE JEN PRO ZVÍŘATA! Poznáte z fotografií, kdo tam zanechal své stopy?